"Je krásné, když se propojí společná cesta dítěte, rodiče a pedagoga. Tak je rozvoj talentu a nadání na dobré cestě" - Bc. Eva Tischlerová
Ve čtvrtek se do soutěže zapojila Victoria Chmelíková, kterou kolegyně Jessica Leblová připravila tak, že se stala 1. více mistryní světa a sklidily společně velký úspěch s vystoupením Nerd story v kategorii street show sólo. V pátek ráno jsme se s kolegyní Simonou vydaly do Děčína, abychom byly u dětí, které budou bojovat o další úspěchy a ocenění. Já jsem se již po cestě těšila na zážitky a nové poznatky z tak velké soutěže. Od první chvíle po příjezdu mě čekalo mnoho zajímavých poznání, zkušeností a především pocitu uspokojení, dojetí, ale také velká pokora před rodiči. Ti na tuto prestižní soutěž své ratolesti doprovázeli a někteří také vezli spoustu objemných rekvizit vlastními vozy.
V pátek soutěžily svěřenci Ivany Pokorové a Jany Taubrové s malou formací Red Drangons. Malé děti, které s jednoznačným odhodláním vstoupily na parket a předvedly své soutěžní vystoupení. Velká zkušenost, nasazení, strach, zda se jim povede vše tak, jak si jejich obětavé trenérky přály. Skončily na pátém místě s malým pocitem zklamání, ale zároveň s přesvědčením, že jejich výkony byly ty nejlepší a že jsou šikovné a reprezentovaly RADOVÁNEK, Plzeňský kraj a město Plzeň, jak nejlépe mohly.
"Chtěla bych touto cestou poděkovat všem skvělým rodičům, u kterých je dítě na prvním místě, kdy vymění své osobní volno za podporu svých dětí, kdy peníze věnují na rozvoj talentu a nadání. Poděkovat všem pedagogům, trenérům a lektorům napříč různými oblastmi i organizacemi za jejich fyzicky, duševně a časově náročnou vysoce profesionální práci. Hluboce se skláním před dětmi, které věnují svůj volný čas sobě a svému rozvoji".
Druhou skupinou byly děti Jessici Léblové a Simony Andersové. Vystoupení mělo skvělou choreografii, zajímavé rekvizity, náramně houževnaté tanečnice a doslova noblesního tanečníka Víťu. Tanečníci vybojovali šesté místo a potvrdili, že byli dobře připraveni, a uspěli ve velké celosvětové konkurenci. Odpoledne soutěž pro mě i Simonu skončila, jely jsme se ubytovat a čekat na rodiče, kteří vezli Terezku Pelikánovou a Honzíka Šálu, aby v sobotu ráno zabojovali ve svých kategoriích. Večer jsme společně s rodiči poseděli, popovídali si a předali poslední slova podpory.
Co se asi dělo v hlavách Terezky a Honzíka, kteří se v sobotu brzo ráno za účasti maminek a trenérek oblékali do kostýmů, poslouchali poslední rady a věděli, že je to už jen na nich, jak zabojují… V půl jedenácté měli dobojováno. Terezka postoupila do semifinále s dalšími dvanácti soutěžícími. Přišlo další vystoupení a účast ve finále. Byla šestá na světě! Honzík také postoupil a skončil pátý, tancoval skutečně skvěle. V sobotu ještě soutěžily dvě malé formace v disco show kategorii. Skupinka Tribes se umístila na 9. místě a skupinka Mean girls na 7. místě v choreografiích Jany Taubrové.
Po skončení této prestižní soutěže, jsem se rozhodla napsat tento článek a mé zamyšlení. Uvědomila jsem si spoustu věcí, které jsem již předtím vnímala, ale až nyní jsem pochopila. Hlavně jak moc náročná je účast v těchto soutěžích. Zátěž rodin nadaných a talentovaných dětí, které se skutečně svému koníčku věnují, je obrovská. Nejen po stránce časové, kdy se stává, že na soutěže jezdí téměř každý víkend. Mnoho strávených hodin čekáním mezi postupy a vyhlášením výsledků. Ale také finanční zátěž pro rodiče, kdy např. rodina Honzíka utratila za víkend jen za samotnou soutěž téměř deset tisíc korun (startovné, doprava, vstupné za dva dny, ubytování atd.) A v neposlední řadě velká duševní podpora ze strany trenérů i rodičů.
Bc. Eva Tischlerová
ředitelka SVČ RADOVÁNEK
