V září jsme také společně vyrazili do divadla Alfa na krásné představení „Kolíbá se Velryba“. Hlavní písnička z tohoto představení se stala u nás ve školce natolik oblíbeným hitem, že si ji děti zpívají i po třech měsících, které od představení uplynuly.
Když počasí začalo být na draka, věděli jsme, že se blíží čas Michaelské slavnosti. Papírové draky brzy vystřídaly ti hrozivější, číhající v temných houštinách a slujích. Vyrobili jsme si s dětmi zlaté štíty, vybavili se mečem a připravovali se na dobrodružnou výpravu za drakem, který na školkovské zahradě střežil poklad. Neodradilo nás ani opravdu nevlídné počasí. Divoký vítr s námi zpíval michaelské písně zatímco jsme kráčeli k jeho příbytku. První děti neohroženě prošly houštinami k drakovi, aby ukořistily něco z jeho pokladu. Některé děti váhaly a sbíraly odvahu, ale s podporou kamarádů nakonec i ony překonaly strach a všichni si s uspokojením odnesly v kapse vzácný poklad.
Říjen se krásně vybarvil. Nadále nás těšilo pobývat venku. S dětmi jsme pozorovali rozmanité tvary a barvy listů a podzimních plodů. Ve školce jsme tvořili z kaštánků, listů a dalších přírodnin a zpívali písničky o listech a jablíčkách. Děti se naučili rozeznávat, který lísteček i plod patří kterému stromu. I v tomto měsíci jsme si udělali výlet za kulturou, tentokrát na představení „Honza, Honza, Honza“. Slavnostně jsme také prožili velký den Žofinky, která v říjnu oslavila čtyři roky.
Dne ubývalo, tmy přibývalo, byl tu listopad a my začali vyhlížet svatého Martina na bílém koni. Podle legendy se svatý Martin podělil o svůj plášť s ubožákem z ulice. Vyprávíme si tento příběh a tak s dětmi objevujeme světlo soucítění a kouzlo pomoci a sdílení. Čekání na Martina si krátíme pohybovými hrami, tvořením, pečením martinských rohlíčků a také povídáním o koních a hraním si na ně. V den Martinské slavnosti jsme si s dětmi vyrobili lucerničky, abychom se odpoledne sešli v širším kruhu - i s rodiči a prarodiči dětí, u Šídlovského rybníku. Martin nás nenechal dlouho čekat. Byť letos nepřijel na bílém koni, podělil se s námi o světlo ze své lucerny i o sladký poklad v podobě truhlice plné martinských rohlíčků.
Ještě nezasněžilo, ale zima se citelně blíží a s ní i adventní čas. A tak jsme s dětmi uspali zvířátka, která zimu raději tráví v pelíšku, a vydali se na další divadelní představení, tentokrát „O perníkové chaloupce“. S dětmi tvořené perníčky provoněly školku. Na konci listopadu, jsme se sešli ještě jednou v širším kruhu. Rodiče a prarodiče našich dětí si přišli do školky užít neformální setkání a vyrobit adventní věnce. Vánoce jsou za dveřmi. :)
